DttD

Vnitřní souboj

                                                    Zkroucená, pohlcená,

Plnou hubou keců vyčerpaná.

V srdci bolest, v očích žal,

Jak ztroskotanec si připadám

                      R:                            Nemá cenu brečet,

Nemá cenu řvát,

Jen stále přemýšlím,

Jak to udělám.

Končí peklo, začíná ráj

A já svůj svět proklínám.

Necítím bolest, natož žal,

Životu do očí se podívám.

                                                                R:

Ne všechno je jak vypadá

A má radost pomalu upadá.

Co se stalo netuším

A jen tiše Ti odpouštím.

Víla

  Má krásná bílá víla

S křídly mého Všehomíra

Oči jako z nebe modrá

Její láska poohlídá

                                       R:             Moje malá víla sní

Potápí se tmou

Moje malá víra v ní

Probouzí tu zlou

Ale neusíná

Ale neumírá

Pár polibků ve dne v noci

Požene mne bez pomoci

Zpívám stále jen tu svou

My small white dove

R:

Láska k malé bílé víle

Vybírá si svoje chvíle

Zas jen zpráva do novin

Víla je jen heroin

R:

Zarudlé černé sny

Zkouřený dítě zlý

Utíká velkou zdí

Nezastaví se u ní

Utíká, utíká a já za ním

Upadám stále níž

Do hlubin svých nejtemnějších snů

Temnota mě už dávno volá

Pojď, pojď jenom blíž

R:  Tak nechte ho dále jít

A jeho sny stále snít

Zkouřený dítě sní

Do černa zarudlé sny

A jeho srdce už spí

Když krátí se jeho dny

Tiger

Tiger! Tiger! Burning bright,

In the forests of the night,

What immortal hand or eye

Could frame thy symmetry?

Tygře, tygře planoucí,

Lesem černým za nocí,

Čí ruka nesmrtelná

Stvořila krásu tak děsivou?

Kde oheň tvých očí plál?

Na nebi či v jícnu skal?

Kdo troufnul letět za nim?

Kdo vzal oheň do tvých dlaní?

Jaký důvtip, jaký um

upnul  šlachy ke svalům?

Když začalo tvé srdce bít,

kdo nebál se je uchopit?

Kdo kladivo, kdo řetěz vzal,

do pece mozek tavit dal?

Kdo na kovadlinu tě nes,

Svíraje v kleštích krutý děs?

Když hvězdy seslaly houf střel

pláč deště zemi pozastřel,

usmál se nad svým dílem z nebe?

Stvořil beránka-i tebe!

Tiger! Tiger! burning bright,

In the forests of the night,

What immortal hand or eye

Could frame thy symmetry?

Asociace

Ochuzená o život,

ochuzená o mír,

nebojím se ničeho

a městem kráčím.

Omezená životem,

omezená smrtí,

paralýza nicoty

a město smrdí

Donucena k učení

donucena pít,

nenávidím společnost,

nebojím se žít.

Nebezpečná bylina,

nebezpečná droga,

kouřím ji tak ráda

a přitom sním.

Zakázaná láska,

zakázaný sex,

nebezpečí odchodu,

nebezpečná sázka.

Nedospělé hodnoty

a nedospělé chování,

písnička bez noty

a bdění místo spaní.

Utopena vodou řek,

utopena lhaním,

kráčím lesem životů,

souboj svádím.

DTTD zpívají,

DTTD hrají,

skryté prvky chaosu,

právě znějí.

DÉŠŤ, SLUNCE, BOUŘE, BUBLINA A KOUŘ

                                            R:      Sním o dešti bouři,

Sním o slunci kouři.

A než to všechno uplyne,

Uteče den v bublině.

Temná dlouhá zvláštní noc,

Obrací se zády její moc.

Žádný lidi, žádné hvězdy,

Vychutná si krásu každý druhý.

Temný velký velký černý slunce,

Vychází z obrazu uřízlé ruce.

Odcházím po dlouhé chvilce,

Vrátím se možná v podobě pulce.

R:

Zrovna když padaly kameny,

Zahlédl jsem na nebi znamení.

Znamení hnalo mě pryč

A já pochopil ten lidský kýč.

Slečinka

Seděla jen tak na trávě. Dlouhý vlasy, oči červený a zhulený

Seděla a jen se smála. Celá nad věcí – dlouho do noci. . .

R: Jenomže slečinko, takhle by to nešlo. Hulíte – nevíte

a jen tady sedíte. . .

Takhle by to nešlo! Tak to teda ne!

Seděla jen tak na trávě. Triko roztrhlý a svoji špínu na těle.

Seděla a v ruce lahváče. Trochu opilá a dost zhulená. . .

R: . . .

Byla to slečinka, co měl jsem rád Nebyla závislá na herák. . .

Seděla jen tak na trávě. Korále na krku přivázaný

Seděla a v ruce cigárko. A její rty popraskaný – nic neříkaly

R: . . .